Vzorník plemen drůbeže

O standardu indického běžce se dozvíme ve Vzorníku plemen drůbeže, který vydává Český svaz chovatelů. Je zde popsáno, jak má kachna indický běžec vypadat v ideálním případě. Takové kachny by měly být zařazovány do chovu.

Skupina: B2

S – Kačice indické bežkyně, N – Laufenten, F – Canard Coureur Indien, A -Indian Runner Duck

Původ: jihovýchodní Asie

Charakteristika: původ plemene se odvozuje od kachen s „tučňákovitým“ postojem

z východní a jihovýchodní Asie. Současný typ je výsledkem jejich dlouhodobého zušlechťovacího procesu, který probíhaI v 19. století v Anglii a ve 20. století v Německu. Řadí se do skupiny lehkých, nosných kachen. Je mimořádně temperamentní, nenáročné, velice shánlivé a proto zvláště vhodné pro chov na velkých, volných

prostranstvích. Snáška je 100 a více vajec. Barva skořápky je u světlých rázů většinou bílá, u tmavých rázů většinou nazelenalá až zelená. Minimální hmotnost násadových vajec je 65 g. Kachny nemají zachován pud sezení na vejcích a vodění kachňat.

do 1 roku:   kačer      1,5 – 1,9  ( min. 1,3 ; max.2,3),  kachna   1,3 – 1,7  (min.1,1; max.2,0)

nad 1 rok:   kačer      1,7 – 2,3  ( min. 1,5; max.2,6),  kachna   1,5 – 2,1 (min. 1,3; max.2,3)

Kroužek: kačer 13 mm, kachna 13 mm.

Plemeno menšího tělesného rámce, s dlouhým, velmi vzpřímeným trupem lahvovitého tvaru, dlouhým, štíhlým krkem, s klínovitým utvářením a celkově štfhlých tvarů. Poměr délky krku a trupu je 1 :2.

Výluková vada: neohrabaný „tučňákovitý“ typ; příliš kolmý, nazad přepadající postoj.

Hlava: dlouhá, suchá, hranatě stavěná, úzká, s dlouhým plochým čelem, bez vystupujících lící; plynulý přechod linií hlavy a zobáku vytváří výrazný klín.

Výluková vada: krátká, těžká, zakulacená, klenuté čelo, výrazné líce.

-zobák: rovný, štíhlý, úzký, dlouhý, ale ne delší než hlava, klínovitý, s rovnou horní linií, která navazuje přímo do rovné linie čela; barva je různá v závislosti na zbarvení peří.

Výluková vada: hrubý, krátký, široký, lžičkovitý, proláklý, výrazné zhrubnutí u kořene, zlom v přechodu do linie čela.

– oči: velmi vysoko k temeni posazené; u bílých tmavě šedomodré, u barevných hnědé až velmi tmavě hnědé.

Výluková vada: nízko posazené.

Trup: válcovitý, lahvovitého tvaru, dlouhý, štíhlý, ale plně osvalený; velmi vysoko nesený, osa trupu svírá s vodorovnou rovinou úhel asi 75°.

Výluková vada: krátký, hrubý, chybějící lahvovitý tvar, nízko nesený, nebo naopak zcela kolmý, nazad přepadající.

– záda: dlouhá, úzká, podélně táhle lehce klenutá, po stranách zaoblená, v zadní části plynule k ocasu spadající.

Výluková vada: krátká, zcela rovná nebo naopak silně klenutá.

– prsa: velmi vysoko nesená, do stran zaoblená.

Výluková vada: nízko nesená, propadlá.

– břicho: méně znatelné, hladké.

Výluková vada: hluboko spuštěné, široké a plné, podbřišek.

Krk: dlouhý, štíhlý až jemný, téměř rovný, nesený v prodloužení osy trupu; v horní části navazuje na táhlý oblouk linie zad a plynulým přechodem do trupu dotváří jeho lahvovitý tvar; hrdlo ostře vykrojené.

Výluková vada: silný, krátký, silně prohnutý.

Křídla: středně dlouhá, úzká, vysoko nasázená, v ose trupu nesená, k trupu pevně přilehlá.

Výluková vada: odstávající, chybně skloubená, nebo silně překřížená křidla, vyčnívající ramena, chybné složení ručních letek.

Ocas: kratší, úzký, uzavřený, nesený v prodloužení osy trupu, dotváří lahvovitý tvar těla, rejdováky se nedotýkají země.

Výluková vada: dlouhý, zvednutý, nebo naopak vtočený dospodu mezi běháky.

Nohy: postoj je vysoký, přiměřeně široký; nášlap je koncentrován zejména do předních částí prstů a zadní prst je při nášlapu spíše odlehčen.

Výluková vada: nízký postoj.

– holeně: delší, výrazné, zřetelně vystupující z opeření trupu, daleko dozadu posunuté, u stojící kachny téměř rovnoběžné s osou trupu.

Výluková vada: krátké, málo vzad posunuté.

– běháky: dlouhé, štíhlé, jemné, daleko k zádi posunuté a postavené tak, že jejich osa je pokračováním osy holení; barva různá v závislosti na zbarvení peří.

Výluková vada: krátké, hrubé.

Opeření: tvrdé, hladké, husté, velmi těsně přilehlé, s malým podílem prachového peří.

Výluková vada: měkké, řídké, velký podíl prachového peří.

V hlavních plemenných znacích shodná s kačerem, má však poněkud menší tělesný rámec.

Popsány jsou zde pouze ty barevné a kresebné rázy, s nimiž se u nás můžeme setkat nejčastěji, přičemž u nás jsou indičtí běžci se pstruhovým zbarvením. Ostatní rázy v čistokrevné formě jsou v našich chovech zastoupeny velmi zřídka. Velmi často se lze setkat s běžci – kříženci jednotlivých barevných rázů, či dokonce mezidruhovými kříženci vydávanými za indické běžce.

– zobák citronově žlutý se světlým nehtem, přípustné i zelené skvrny a tmavý nehet; běháky oranžové.

Kachna: zbarvení shodné s kačerem.

Výluková vada: výraznější nažloutlý odstín, peří jiné barvy.

Kačer: jednotné černé zbarvení s výrazným smaragdově zeleným leskem; také zrcátko je zeleně lesklé.

Kachna: zbarvení shodné s kačerem, peří má však většinou o něco méně lesku.

Výluková vada: výraznější zahnědlý odstín; málo lesku; divoká kresba na spodině křídel; bílé lemování zrcátek v křídlech; bílé peří nebo peří jiné barvy.

– zobák tmavě šedohnědý; běháky hnědé.
Kačer: stejnoměrné hnědé zbarvení středního až tmavšího odstínu; hlava, horní část krku, zrcátka v křídlech a kryt ocasu jsou o něco tmavší.
Kachna: stejnoměrné hnědé zbarvení středního až tmavšího odstínu.
Výluková vada: nestejnoměrná barva; velmi světlá barva; rezavý odstín; bílé lemování zrcátek; peří jiné barvy.

– zobák břidlicově šedý až zelenavý s černým nehtem; běháky břidlicově šedé až hnědé.

Kačer: stejnoměrně syté modré zbarvení celého trupu; černé stříkání je přípustné.

Kachna: zbarvení shodné s kačerem.

Výluková vada: výraznější nažloutlý nebo nahnědlý odstín; tmavší modročerná hlava; kovově lesklá zrcátka v křídlech; bílé lemování zrcátek; peří jiné barvy.

– zobák u kačera vrbově zelený, na temeni tmavší, s černým nehtem, u kachny hnědožlutý, na temeni s černými skvrnami a s černým nehtem; běháky oranžové, u kachny s tmavým nádechem.

Kačer: hlava a krk až k bílému, úzkému, na zadní straně neuzavřenému krčnímu proužku jsou modrozelené s výrazným kovovým leskem; spodní část krku a prsa jsou čokoládově hnědé až červenohnědé s ostrým ohraničením od zbarvení boků a břicha; boky, břicho, holeně a zadní část trupu až pod ocas jsou stříbřitě šedé s jemným tmavším perlením; záda jsou tmavá, směrem dozadu postupně až černá; úzký podocasník je černý; kostřec s kačírkem jsou černé se zeleným leskem; kryt křídel je stříbřitě šedý s přechodem do hnědé; ruční letky jsou hnědé; loketní letky vytvářejí na křídlech lesklé modrozelené, vpředu a vzadu černě a bíle lemované zrcátko; spodina křídel je krémově bílá; rejdováky jsou hnědé.

Kachna: zbarvení celého těla je středně hnědé, téměř jednotného odstínu; hlava je středně hnědá, v oblasti čela, temene a v okolí očí zpravidla tmavě tónovaná; krk je poněkud světlejší; záda, kryt křídel, prsa, boky, holeně a břicho jsou sytě zlatohnědé; krycí peří na těle s výjimkou hlavy a horní části krku má v ploše několikanásobnou, tmavou hnědočernou, podkovovitou kresbu; ruční letky jsou hnědé; loketní letky vytvářejí na křídlech lesklé modrozelené, vpředu a vzadu černě a bíle lemované zrcátko; spodina křídel je krémově bílá; rejdováky jsou hnědé s tmavší kresbou.

Výluková vada: u kačera zahnědlá hlava; výraznější stříbřité lemy na prsou; chybějící perlení na prsou; bílá partie nebo široké bílé lemy per v zadní části trupu pod ocasem. U kachny velmi nevyrovnaná barva; silně pročernalá hlava s kovovým leskem; světlé proužky po stranách hlavy; výrazně světlejší hrdlo; náznak bílé náprsenky nebo bílého krčního proužku; silně rozmazaná podkovovitá kresba; široká kresba na zádech vytvářející celistvou černou plochu.

Zobák u kačera světle vrbově zelený s tmavým nehtem, u kachny oranžový s tmavými tečkami; běháky oranžové.

Kačer: hlava a krk až k bílému, úzkému, na zadní straně neuzavřenému krčnímu proužku jsou černé a výrazným zeleným leskem; peří ve spodní části krku a na prsou je vínově červené s lehkými stříbřitě bílými lemy, které vytvářejí dojem ojínění, tato partie je ostře ohraničena od zbarvení boků a břicha; boky, břicho a holeně jsou perlově šedé s jemným tmavším vlnkováním; zadní partie trupu pod podocasníkem je bílá; záda jsou černá; podocasník je černý; kostřec a kačírek jsou černé se zeleným leskem; kryt křídel je stříbřitě šedý s jemným tmavším pepřením; ruční letky jsou šedohnědé; loketní letky vytvářejí na křídlech lesklé modrozelené, vpředu a vzadu černě a bíle lemované zrcátko; spodina křídel je krémově bílá; rejdováky jsou uprostřed tmavě šedé a po stranách bílošedé.

Kachna: zbarvení celého těla je velmi světle krémové, téměř jednotného odstínu; hlava je světle krémová, v oblasti čela, temene a v okolí očí zpravidla poněkud tmavšího tónu; krk je světle krémový; horní část zad, ramena a kryt křídel jsou světle krémové s hnědými lemy; krycí peří na ostatních částech těla, především na dolní části zad, kostřeci, břiše a v okolí kloaky je ještě světlejší a je prokreslené ostrým hnědým podélným stříkáním nebo tečkováním; ruční letky jsou šedohnědé; loketní letky vytvářejí na křídlech lesklé modrozelené, vpředu a vzadu černě a bíle lemované zrcátko; spodina křídel je krémově bílá; rejdováky jsou velmi světle hnědé s tmavší kresbou.

Výluková vada: u kačera zahnědlá hlava; chybějící bílé ojínění prsou; bílá náprsenka; chybějící vlnkování na bocích; nevýrazná bílá partie v zadní části trupu; celé tmavé rejdováky. U kachny tmavá nebo velmi nevyrovnaná barva; náznak bílé náprsenky nebo bílého krčního proužku; silně rozmazaná kresba; podkovovitá kresba namísto stříkání nebo tečkování.

zobák u kačera šedý až vrbově zelený, u kachny šedý až šedozelený; běháky oranžové, u kachny tmavší až kouřově hnědé.

Kačer: základní barva je stříbřitě smetanově bílá; hlava a krk až k bílému, uzavřenému krčnímu proužku jsou hnědočerné s výrazným zeleným leskem; peří ve spodní části krku, na prsou, na ramenou, v krytu křídel a v horní části boků je červenohnědé se stříbřitě bílými lemy; spodní část boků a břicho jsou stříbřitě smetanově bílé; dolní část zad je stříbřitě šedá s tmavými tečkami a bílými lemy; kostřec a kačírek jsou hnědočerné, jednotlivá pera s bílým lemováním; podocasník je hnědočerný; ruční letky jsou bílé s menší příměsí šedé barva; loketní letky vytvářejí na křídlech lesklé modrozelené, vpředu a vzadu černě a bíle lemované zrcátko; rejdováky jsou žlutošedé se světlými lemy na vnější straně.

Kachna: základní barva je bílá s nažloutlým nádechem; hlava a horní část krku jsou hnědožluté a tato partie je ostře oddělena od světlejší spodní části krku, v oblasti čela a temene e tmavé čárkování; spodní část krku, horní část prsou a horní část zad jsou lehce černohnědě čárkované; boky jsou smetanově bíl, tmavé čárkování nebo alespoň tmavé tmavé ostny per jsou předností; kryt křáídel je smetanově bílý s výrazným tmavým čárkováním; pera s čárkovanou kresbou mají základní barvu smetanově bílou, podél ostnu mají úzkou, ostře ohraničenou hnedočenou kresbu dlouze kapkovitého tvaru a v jejím okolí menší okrově zbarvené pole, které plynule přechází do základní smetanově bílé barvy; dolní část zad je žlutošedá s tmavým stříkním a bílým lemováním jednotlivých per; dolní část prsou a břicho jsou smetanově bílé; kostřec je silně hnědě skvrnitý; ruční letky jsou smetanově bílé s malou přímědí šedé barva; loketní letky vytvářejí na křídlech lesklé modré, vpředu a vzadu černě a bíle lemované zrcátko; rejdováky jsou světle hnědé.

Výluková vada: u kačera chybějící nebo rozmazané bílé lemy; neuzavřený krční proužek; bílá náprsenka. U kachny bílá hlava; chybějící nebo silně rozmazané čárkování; šedá zrcátka v křídlech.

zobák je u kačera žlutý, lehce nazelenalý s hnědým nehtem, u kachny hnědožlutý, lehce nazelenalý s hnědým nehtem, běháky u obou oranžové.

Kačer: hlava a horní část krku šedohnědá až k v zadní
části neuzavřenému, bílému krčnímu kroužku. Prsa jsou hnědočervená, záda
hráškově žlutá, k ocasu poněkud tmavší. Zrcadlo je hnědošedé, břicho a podsada
krémová.

Kachna: hlava, krk, záda až k ocasu a prsa hráškově žluté;
oční proužky a hrdlo jsou krémové; kryty křídel a letky světle krémové; zrcadlo
hnědošedé.

zobák u kačera žlutý s nazelenalým nádechem a světlým nehtem, u kachny žlutohnědý se světlým nehtem; běháky oranžové.

Kačer: hlava a krk až k bílému uzavřenému krčnímu proužku jsou v barvě holubí modři; spodní část krku, prsa, ohbí křídel a ramena jsou rezavě červená, jednotlivá pera s lehkými stříbřitými koncovými lemy; boky, břicho, záda, ruční letky a rejdovací pera jsou v bravě žitné mouky; spodní část zad, kostřec, kačírek a podocasník až ke kloace jsou v barvě holubí modři; složené loketní letky vytvářejí na křídlech zrcátko v barvě holubí modři az obou stran ohraničené úzkými světlými proužky; kryt křídel bledě modrošedý; prachové peří světlé.

Kachna: hlava, krk, prsa a břicho jsou sytě hrachově žlutě; hrdlo je poněkud světlejší až krémové barvy; záda, kryt křídel, kostřec a  kryt ocasu jsou hrachově žluté s namodralými redukovanými prvky divoké kresby, které vytvářejí dojem lehkého modrého tónování; po stranách hlavy jsou dva souběžné bílé proužky, jeden delší nad okem a druhý kratší pod okem; ruční letky a rejdováky jsou světle hrachově žluté; složené loketní letky vytvářejí na křídlech zrcátko v barvě holubí modři z obou stran ohraničené úzkými světlými proužky; prachové peří je světlé.

Výluková vada: u kačera zahnědlá nebo tmavší kovově lesklá hlava; chybějící stříbřité lemy na prsou; neuzavřený krční proužek; bílá náprsenka; tmavé pepření na bocích; tmavé prachové peří. U kachny nevyrovnaná barva; okrově hnědá prsa; chybějící nebo velmi nevýrazná kresba proužků na hlavě; převážně bílé břicho; bílá náprsenka; tmavé prachové peří.

zobák u kačera žlutý až vrbově zelený s černým nehtem, u kachny žlutohnědý s tmavšími skvrnami a černým nehtem; běháky oranžové, u kachny tmavší než u kačera.

Kačer: základní barva je bílá; pravidelná kresba je tvořena souvislými, přesně ohraničenými a symetricky utvářenými plochami v barvě srnčí hnědi; horní část hlavy a líce jsou černohnědé; spodní třetina krku a prsa jsou v barvě srnčí hnědi stejně jako ramena a přední část krytu křídel; záda jsou černohnědá; kostřec a kačírek jsou černohnědé; rejdováky jsou hnědé; menší skvrny na vnější straně holení a úzký pásek na břiše mezi holeněmi jsou stříbřitě šedé s jemným tmavším perlením; ostatní opeření, to znamená proužek okolo zobáku, okolí očí, zadní a spodní část hlavy, horní dvě třetiny krku, břicho, podocasní partie, ruční i loketní letky a velké krovky křídelní jsou bílé.

Kachna: základní barva je bílá; pravidelná kresba je tvořeba souvislými, přesně ohraničenými a symetricky utvářenými plochami v barvě srnčí hnědi, horní část hlavy a líce jsou jsou v barvě srnčí hnědi; spodní třetina krku, prsa, ramena, přední část krytu křídel, záda, kostřec, rejdováky, menší skvrny na vnejší straně holeně a úzký pásek na břiše mezi holeněmi jsou rovněž v barvě srnčí hnědi s ostře ohraničenou nekolikanásobnou podkovovitou tmavě hnědou až hnědočernou kresbou; ostatní opeření, to znamená proužek okolo zobáku, okolí očí, zadní a spodní část hlavy, horní dvě třetiny krku, břicho, podocasní partie, ruční i loketní letky a velké krovky křídelní jsou bílé.

Výluková vada: chybějící část kresby; výrazné odchylky v pravidelnosti a ohraničení kresby; barevné skvrny v bíle zbarvených partiích, kovově lesklá zrcátka v křídlech, výraznější znaky divokého zbarvení, zejména kontrastní podkovovitá kresba u kachny.